Zdravotníci v první linii si zaslouží zvláštní příplatky

Počátkem dubna váš odborový svaz vznesl požadavek vůči vládě, aby byly stanoveny určité příplatky pro zdravotníky, kteří pracují v první linii. O co konkrétně šlo a jaká byla reakce ze strany vlády?

Náš Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) společně s Lékařských klubem – Svazem českých lékařů (LOK-SČL) se 9. dubna obrátil na premiéra Andreje Babiše se žádostí, aby vláda stanovila zvláštní příplatky pro zaměstnance nemocnic, zdravotnické záchranné služby, zařízení sociálních služeb a orgánů ochrany veřejného zdraví, kteří v tzv. I. linii poskytuji zdravotní a sociální služby pacientům a klientům s COVID-19 nebo jsou ohroženi nákazou COVID-19 či zabezpečují chod jednotlivých zařízení.
Považujeme za spravedlivé, aby vláda prostřednictvím zvláštního příplatku takto poděkovala zaměstnancům, kteří nesou ve srovnání s jinými nejvyšší míru rizika ohroženi zdraví.


Zohlednili jsme také to, že mnozí musejí navíc při výkonu práce používat ochranné pracovní prostředky, které ztěžují výkon práce, například respirátor, ochranný oděv, obličejový ochranný štít apod. Navrhujeme, aby byl příplatek poskytnut po dobu vyhlášení pandemie, a to ve výši, která sice nedokáže nahradit zdraví, či dokonce život, ale která bude pro zaměstnance v tzv. první linii alespoň důstojným oceněním jejich mimořádně náročné a rizikové práce. Vzhledem k tomu, že míra rizika je pro zaměstnance rozdílná, je návrh příplatku koncipován ve třech kategoriích:

1. právo na zvláštní příplatek COVID-19 ve výši 45 000 Kč měsíčně za ztížené pracovní prostředí a infekční agens (což je činitel příčiny případné nemoci). Uvedený příplatek za ztížené pracovní prostředí a infekční agens by příslušel zaměstnancům, kteří při výkonu práce používají ochranné pracovní prostředky, tedy nejvyšší ochrany při ošetřování pacientů, péči o klienty a zajišťují úklid v prostorách, kde se nacházejí pacienti nebo klienti v případě zařízení sociálních služeb, a to s potvrzenou diagnózou COVID-19.

Jednalo by se tedy o příplatek pro zdravotnické pracovníky, kteří v uvedeném rizikovém prostředí vykonávají práci v nemocnicích, ať již na pracovištích ARO, JIP, infekčních odděleních, odběrových a třídících pracovištích pro záchyt pacientů s COVID-19, laboratořích a infekčních příjmových ambulancích. Dále se to týká zaměstnanců v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v zařízeních poskytujících následnou péči, ve zdravotnické záchranné službě, orgánů ochrany veřejného zdraví, odbornou činnost v zařízeních sociálních služeb s prokázanou nákazou COVID-19 a dále zaměstnanců úklidu, prádelny a zaměstnance fyzicky manipulující s infekčním odpadem, a to opět v zařízeních s prokázanou nákazou COVID-19.

2. právo na zvláštní příplatek COVID-19 ve výši 30 000 Kč měsíčně za ztížené pracovní prostředí a potenciální infekční agens. Uvedený příplatek by příslušel zaměstnancům, kteří při výkonu práce přicházejí do styku s pacienty, kteří jsou potenciálně rizikoví, tj. nemají sice potvrzenou diagnózu COVID-19, ale existuje zvýšené riziko nakažení. Jednalo by se opět o příplatek pro zdravotnické pracovníky, kteří vykonávají zdravotnické povolání podle příslušných zákonů, kteří v uvedeném rizikovém prostředí vykonávají práci v nemocnicích, léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v zařízeních poskytujících následnou péči, OLU, orgánů ochrany veřejného zdraví, odbornou činnost v zařízeních sociálních služeb, o zaměstnance úklidu, prádelny a zaměstnance fyzicky manipulující s infekčním odpadem.

3. právo na zvláštní příplatek COVID-19 ve výši 20 000 Kč měsíčně za ztížené pracovní prostředí a potenciální infekční agens pro všechny ostatní zaměstnance, kteří pracují v nemocnicích, na zdravotnických záchranných službách, v zařízeních sociálních služeb a v hygienických stanicích.

Jednalo by se o příplatek pro ostatní zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách, kteří nejsou uvedeni v předchozích bodech ad 1. a 2. a zajišťují chod nemocnic, léčeben pro dlouhodobě nemocné, zařízení poskytujících následnou péči, OLU, zaměstnance zdravotnických záchranných služeb, zařízení sociálních služeb a hygienických stanic, kteří se přímo nesetkávají s pacienty a klienty, ale kteří v této době svým výkonem práce pomáhali nelehkou situaci zvládnout. Jedná se např. o zaměstnance stravovacích provozů, technicko-hospodářské pracovníky a další.

Zvýšené finanční prostředky na krytí zvláštní příplatků navrhujeme realizovat formou dotačních programů ze státního rozpočtu, a to pro poskytovatele zdravotních služeb a orgánů ochrany veřejného zdraví prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR, pro poskytovatele sociálních služeb prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Na náš návrh již premiér reagoval, sdělil, že zdravotnictví a sociální služby jsou pro vládu prioritou. Velmi pozitivní je, že na řešení příplatku pro zaměstnance v sociálních službách již intenzivně komunikujeme, za účasti sociálního partnera – Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou a jejím týmem.

Zdravotnické odbory svými radami, připomínkami a požadavky určitě reagovaly na situaci v českém zdravotnictví, která nastala po vyhlášení vládních opatření v polovině března v souvislosti s pandemií koronaviru COVID-19. Co konkrétního jste v tomto hektickém období pomáhali řešit?

Víte, zatímco »venku« se skoro zastavil život, a to ihned v prvních dnech po vyhlášení nouzového stavu a vládních opatření, tak ve zdravotnictví a v sociálních službách je tomu naopak. Všichni, lékaři, zdravotní sestry, záchranáři i ostatní zdravotní personál v nemocnicích, v hygienických stanicích, ale i jinde, byl od prvního okamžiku v naprosté pohotovosti a snažili se, a snaží se i nadále, tuto epidemii zvládnout. Naši členové v základních organizacích na jednotlivých pracovištích, ale i funkcionáři u nás ve vedení svazu, při řešení konkrétních situací byli velmi aktivní. Mimochodem, byly to i dvacetihodinové šichty, kdy naši právníci, regionální manažeři, inspektoři BOZP a další zvedali telefony, psali odpovědi, sepisovali stanoviska, bez ohledu na to, zda je víkend, nebo po dvacáté druhé hodině. Mohu klidně říci, že odbory to odpracovaly a za to jim všem, co se tak v těchto březnových dnech angažovali, patří veliké díky.

Můžete být trochu konkrétnější a říci našim čtenářům a čtenářkám, co jste řešili, čím jste se zabývali?

Například já, jako předsedkyně odborového svazu, jsem požadovala projednat přípravu na případnou epidemii koronaviru a situaci ve zdravotnictví na celostátní tripartitě. Bohužel, nestalo se tak. Ve čtvrtek 12. března jsme – spolu s kolegy z Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů – na tiskové konferenci sdělili, jaké kroky je nutné, podle našeho názoru, v boji s epidemií COVID-19 v České republice uskutečnit. Myslím si, že všechny naše návrhy byly logické a jak musím poznamenat, byly také využity.

V té době jsem, kvůli nedostatku ochranných osobních pracovních prostředků (OOPP) v nemocnicích a sociálních službách, denně »bombardovala« ministry a premiéra, aby se zajistil dovoz těchto prostředků, když ve skladech u nás v republice skoro nic nebylo. Výsledkem bylo, že se tyto prostředky začaly zavážet z Číny. Zde musím ocenit roli ministra vnitra Jana Hamáčka, který se tohoto úkolu ujal s plným nasazením.

Další věcí, kterou jsme od ministra zdravotnictví, a dokonce i od premiéra, požadovali, bylo vydání jednotné metodiky, jakými ochrannými pomůckami mají být vybaveni pracovníci, kteří ošetřují pacienty nebo pečují o klienty s nemocí COVID-19. Nakonec se po opakovaných urgencích podařilo, že tato metodika byla zveřejněna na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR a my jsme ji rozeslali do všech našich odborových organizací v nemocnicích a sociálních službách.

Určitě jste museli pomoci řešit i řadu běžných problémů, s nimiž se vaši členové v nemocnicích, sociálních službách setkávali…

Ano, například jsme průběžně zasílali do základních organizací další potřebné informace a doporučené postupy, které se týkaly řešení jednotlivých situací na konkrétních pracovištích. Opakovaně jsme připomínali, že i v případě pandemie platí zákoník práce a další zákony. Vyhlásili jsme i naše stanovisko, že jako odbory odmítáme nebezpečnou práci bez ochranných prostředků. Nesouhlasili jsme s 24hodinovými směnami sester na ARO a na záchrankách. Řešili jsme a také vyřešili právo rodičů z řad zdravotníků a pracovníků v sociálních službách na ošetřovné. Dále jsme pro naše členy vydali informaci, že nelze držet zaměstnance proti jeho vůli na pracovišti a požádali jsme také o stanovisko k této otázce i ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, která na tuto situaci reagovala. Dále jsme opakovaně připomínali, že pokud jsou zaměstnanci v karanténě z důvodu kontaktu s pozitivním pacientem, mají právo na doplatek do plné mzdy nebo platu. Dalším návrhem odborů bylo i zařadit COVID-19 mezi nemoci z povolání. Řešili jsme i otázku překážek na straně zaměstnavatele v případě lázní.

Samozřejmě, že ani v této složité situaci, která po vyhlášení vládních opatření nastala, jsme neopomněli na jedno ze základních práv odborů, to je připomínkovat návrhy zákonů. Navrhli jsme razantně zvýšit platby za státní pojištěnce a znovu mohu zopakovat, že jsme požádali premiéra, aby byl zaměstnancům v nemocnicích a sociálních službách přiznán za dobu mimořádného stavu zvláštní příplatek.

Dále jsme oslovili i hejtmany, aby zvýšili příplatky pro výjezdové skupiny zdravotnických záchranných služeb.

Naše podněty jsme přenesli na úroveň Českomoravského konfederace odborových svazů (ČMKOS), kdy výsledkem bylo, že předseda ČMKOS Josef Středula s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou uspořádali společnou tiskovou konferenci k zákoníku práce.

Snažili jsme se pomáhat také konkrétně v jednotlivých nemocnicích, ale i jinde. Předávali do základních organizací kontakty na firmy, které chtěly pomáhat pracovníkům v první linii.

Jak jste se ve vašem úsilí pomoci setkali i s pochopením příslušných managementů nemocnic či sociálních zařízení?

Našim cílem bylo, aby se na minimum snížila rizika. Podněty odborů nebyly útokem na management nemocnic či sociálních zařízení, ale naší snahou bylo řešit to, co trápí zaměstnance. Myslím si, že tam, kde si to managementy uvědomily, tam to funguje. Lidé se semkli, kolektivy pracují na výbornou. Tam, kde se občas vyskytnou i určité zádrhele, by si to příslušné managementy měly uvědomit. Za nás, za odbory, jsme ale velmi rádi, že pochopení našly odbory na celostátní úrovni, i když tam to občas také drhne.

A ptají-li se vaši čtenáři, jak situaci zvládáme, tak musím odpovědět, že ji zvládáme, a to hlavně díky všem, kteří jsou v první linii a snaží se odvádět tu nejlepší práci, odvést svůj nejlepší výkon. Těžké to má každý z nich. Ať jsou to zdravotníci a pracovníci v sociálních službách, kteří ošetřují pacienty s COVID-19 nebo záchranáři a zdravotníci na příjmových ambulancích, kteří nevědí, kdo jim prochází rukama. Dále uklízečky, údržbáři, kuchaři, THP pracovníci a všichni další, kteří zabezpečují chod nemocnic a domovů. Nelze zapomenout ani na naše hygieniky. U nich věříme, že v budoucnu snad už nikdo nebude tvrdit, že nejsou potřeba.

Těžké to ovšem mají i ti, kteří ne vlastní vinou musejí být doma »na překážkách v práci«. Ještě bych k tomu poznamenala, že nižší příjem u extrémně nízkých mezd v lázeňství může být předstupněm propadu do chudoby, což asi velice negativně může působit na psychiku těchto zaměstnanců.

Závěrem mého hodnocení uplynulých dní a týdnů, které jsme od vyhlášení vládních opatření prožili, mohu jen zdůraznit, že všem zdravotníkům v první linii patří velké poděkování za to, že to zvládají. Opravdu, zaslouží si od celé naší společnosti obrovský dík!

Miroslav SVOBODA
skola2 54 x
NAHORU