Záminka pro útok na Polsko byla vymyšlena kreativněji. 31. srpna 1938 komando SS jakoby zaútočilo na vysílačku v Gliwicích/Gleiwitz, tenkrát na německém území. K mikrofonu se vrhl polsky hovořící Němec Karl Hornack a ohlásil obsazení vysílače polským oddílem.
Na místo přivlekli injekcí omámeného Franciszka Honioka, Němce zatčeného gestapem za podporování Poláků. Navlékli ho do polské uniformy a rozstříleli coby oběť urputného boje.
Kolem ještě pohodili mrtvoly vězňů z Dachau rovněž v polských stejnokrojích.
Operace pod falešnou vlajkou – dnes tolik oblíbená false flag operation – jako vyšitá! A umožnila v pohodě začít druhou světovou válku.
Akce dostala krycí jméno »Grossmutter gestorben« – babička zemřela. A pak že esesáci postrádali smysl pro humor!
Aby mohly USA vtrhnout do Iráku a spol., musela 11. září 2001 padnout newyorská dvojčata. Zemřelo 2996 lidí, ale vyplatilo se.
Sedmnáctého listopadu 1989 položili strůjci státního převratu na dlažbu Národní třídy Ludvíka Zifčáka alias Milana Růžičku a potažmo Martina Šmída. Na rozdíl od výše uvedených kolegů vyvázl životem, prý proto, že nepoužil v kapse zastrčenou letenku do Moskvy, kde by byl zřejmě coby nepohodlný svědek uložen do ústraní.
»Mrtvý student« zázračně ožil, popotahování se však nevyhnul. Havel za ním do věznice vyslal ministra vnitra Richarda Sachra, aby ho varoval, ať drží zobák, jinak »skončí jako štvanec«. A že když nepromluví, dostane od ministra sachrdort.
A to už jsme zpátky v Česku. A znovu se ptám: Kde je mrtvola? Bude?
KAREL SÝS
OV KSČM Trutnov